Občanské sdružení Alternativa II, z.s. bylo založeno v roce 2006 dvanácti zakládajícími členy převážně z řad studentů středních a vysokých škol, jako nezávislá, nezisková a projektově orientovaná organizace se široce definovaným posláním, konsensuálním rozhodováním kolektivních orgánů a autonomním rozhodováním spolkových projektů.
Vize spolku
(Čeho chceme dosáhnout?)
Chceme vytvořit moderní, prosperující a hodnotově orientovanou společnost, jejímž smyslem a účelem bude efektivní podpora všech jedinců v jejich plnohodnotné a všestranné seberealizaci.
Poslání spolku
(Jak toho chceme dosáhnout? )
Posláním spolku je naplňování spolkové vize prostřednictvím podpory seberealizace, aktivního bytí, vědy, kultury, sportu, tělovýchovy, vzdělávání, volnočasového vyžití, humanitárních aktivit, občanské angažovanosti, sociálně a ekologicky šetrného podnikání, jakož i všech ostatních činností směřujících k všestrannému rozvoji jedince i společnosti.
Smysl naší činnosti
(Proč toho chceme dosáhnout?)
Jsme toho názoru, že pokud upadají zájmy, aktivity a hodnoty jednotlivých členů společnosti, upadá, degeneruje a trpí tím nejen příslušný jedinec, ale i celá společnost. A naopak, že pokud se zájmy, hodnoty a aktivity jednotlivých členů společnosti rozvíjí, rozvíjí se v důsledku toho i společnost jako celek. A protože současně máme za to, že i osobní štěstí a obecné blaho je analogickým způsobem provázané, jakož i za to, že štěstí jedince vyplývá především z míry jeho úspěšné seberealizace, jejímž nutným předpokladem je saturace základních životních potřeb, aktivní způsob života, jakož i úspěšný a všestranný rozvoj příslušného jedince v oblasti jeho zájmů, rozhodli jsme se, že smyslem existence a činnosti našeho spolku bude vytváření takového zázemí, prostředí, podmínek, projektů, principů a organizačních struktur, které nám umožní efektivním způsobem podporovat maximální množství jedinců v jejich plnohodnotné a všestranné seberealizaci, neboť se domníváme, že právě tímto způsobem budeme nejefektivněji přispívat jak k maximalizaci štěstí podporovaných jedinců, tak i k maximalizaci blahobytu celé společnosti.
Hodnoty spolku
Hodnoty spolku vymezují a předurčují způsob naplňování vize a poslání spolku, neboť orgány spolku jsou povinny brát spolkové hodnoty do úvahy při svém rozhodování tak, aby činnost a rozhodnutí spolku byla obhajitelná vzhledem ke stanoveným hodnotám.
Základní spolkové hodnoty a jejich význam pro činnost spolku:
AKTIVITA neboli preference a upřednostňování aktivity a aktivního přístupu k čemukoliv, před pasivitou a pasivním přístupem.
AUTONOMIE neboli preference samostatného rozhodování jedinců a jednotlivých částí organizace před rozhodováním centralizovaným.
AKCESCHOPNOSTI neboli podpora a preference schopností, postupů, organizačních schémat a principů, usnadňujících rychlé a efektivní dosahování zvolených cílů.
ANTIFAŠISMUS neboli odmítání jakéhokoliv principu kolektivní viny v jakékoliv formě a výsledku jakéhokoliv rozhodovacího procesu.
DOBROVOLNOST neboli jediný neproblematický, a proto preferovaný způsob vzniku jakéhokoliv vztahu, závazku a povinnosti.
ZODPOVĚDNOST neboli preferování a vyžadování plné odpovědnosti všech subjektů rozhodování za důsledky svého konání i nekonání.
SLUŠNOST neboli jediný přijatelný způsob jednání, a to jak mezi spolupracujícími subjekty, tak i mezi subjekty s opačnými zájmy, cíli či názory.
SPOLUPRÁCE neboli preferování společného postupu při dosahování společných cílů, záměrů a zájmů před rivalitou a konkurencí.
SOBĚSTAČNOST neboli cíleně preferovaný způsob fungování hospodářských jednotek.
KONSENSUS neboli preferovaný způsob kolektivního rozhodování upřednostňující rozhodování založené na dohodě, před rozhodováním založeným na většině.
OTEVŘENOST neboli preferovaný způsob uvažování a přístupu k čemukoliv, umožňující přijímat nové podněty, racionálně je zkoumat, vyhodnocovat a efektivně využívat.
ODPUŠTĚNÍ neboli vědomí toho, že kdokoliv může chybovat, a že je proto vždy podstatnější aktuální dobrá vůle a momentální stav mysli chybujícího jedince, nežli dřívější chyby a omyly.
PACIFIKACE neboli způsob obrany, který usiluje nejen o efektivní a účinnou obranu vlastních zájmů, ale snaží se i o minimalizaci škod na straně protivníka.
POZITIVNÍ PŘÍSTUP neboli vědomý a cílený způsob uvažování, který upřednostňuje hledání pozitiv a pozitivních východisek, před hledáním negativ.
SOCIÁLNĚ ŠETRNÝ PŘÍSTUP K LIDEM neboli rozumná ochrana lidských bytostí před jevy a podmínkami, které by jim výrazně, nebo zcela znemožňovaly osobní rozvoj a seberealizaci.
EKOLOGICKY ŠETRNÝ PŘÍSTUP K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ neboli přiměřená ochrana životního prostředí, umožňující trvale jej udržet na úrovni příznivé pro zdravý a rozmanitý život.
Organizační struktura
Sdružení se skládá z nejvyššího orgánu spolku, kterým je Členský sněm, ze statutárního orgánu spolku, kterým je Představenstvo spolku, z Orgánu pro nábor a příspěvky a z řady decentralizovaných výkonných orgánů spolku v podobě Autonomních projektů či Autonomních klubů. Do oficiální spolkové struktury byl nejnověji zakomponován též i nejvyšší poradní orgán v podobě Všečlenského zasedání, jakož i výkonný poradní orgán spolku v podobě Projektové rady, která přebírá pravomoci Nejvyššího orgánu spolku v případě, že by tento orgán přestal být usnášeníschopný. Nejdůležitější organizační složkou, z pohledu reálné činnosti spolku, jsou Autonomní projekty či Autonomní kluby spolku, ve kterých se odehrává podstatná část veškeré výkonné činnosti spolku. Projekty v rámci spolku vznikají nejčastěji schválením tzv. projektové dokumentace či uzavřením smlouvy o spolupráci mezi vedoucím, či vedoucími projektu a statutárním orgánem spolku, přičemž součástí schválené projektové dokumentace bývá obvykle účel daného projektu, či dané spolupráce, vymezená práva projektu a povinnosti projektu vůči spolku, jakož i vymezená práva a povinnosti spolku vůči projektu. Ve zkratce lze říci, že jednotlivé projekty v rámci spolku na základě iniciativy členů spolku mohou volně vznikat i zanikat, jakožto i do spolku relativně volně vstupovat a též i z něj relativně volně vystupovat. Hlavním účelem projektů jako vnitřní organizační složky spolku je to, aby se v nich každý jedinec mohl pod záštitou spolku plně, efektivně a maximálně svobodně a samostatně rozvíjet a realizovat, a proto je obvykle rozhodování spolkových projektů zcela nezávislé na ostatních organizačních složkách a orgánech spolku za předpokladu, že učiněná rozhodnutí příslušných projektů respektují schválený účel projektu, poslání spolku, hodnoty spolku a vymezená práva a povinnosti projektu vůči spolku. Za každý autonomní projekt spolku zodpovídá a ručí vždy jeden konkrétní jedinec (vedoucí projektu) či konkrétní vymezený kolektiv jedinců (vedení projektu) společně a nerozdílně. Členská základna u menších spolkových projektů se pohybuje v řádu jednotek až desítek členů, ale součástí sdružení jsou již i relativně velké a úspěšné projekty, jejichž řadová členská základna čítá i více jak tisíce osob.
Hospodaření spolku
Hospodaření spolku je založeno na třech základních hospodářských pilířích, které umožňují spolku zajistit si kompletní financování svých projektů bez nutnosti využívat a čerpat veřejné finanční zdroje. Prvním pilířem spolkového hospodaření je široce využívaná dobrovolnická práce členů spolku, která spolku umožňuje minimalizovat mzdové náklady a potřebu finančního kapitálu na rozjezd projektů, jakož i získávat pro věc zapálené spolupracovníky. Druhým hospodářským pilířem spolku je pracovní metoda DIY („Do it yourself“ / „Udělej si sám“), která zajišťuje jak minimalizaci provozních a investičních nákladů spolku, tak i nezanedbatelnou „konkurenční“ výhodu spolku v podobě vysoké flexibility, akceschopnosti a soběstačnosti. Třetí pilíř spolkového hospodaření představuje vlastní hlavní a vedlejší hospodářská činnost, která do spolku přináší potřebné finanční zdroje na jeho provoz, jakož i na jeho rozvoj. V rámci hlavní hospodářské činnosti usiluje spolek zejména o budování široké členské základny a efektivní výběr členských příspěvků od členů spolku, kteří využívají záštitu, zázemí a služby spolku na spolkové nespotřebitelské bázi pro svou osobní potřebu, rozvoj a seberealizaci. Přičemž v rámci vedlejší hospodářské / podnikatelské činnosti se spolek zabývá nabízením služeb některých svých projektů koncovým spotřebitelům a komerčním firmám, a to na živnostenské bázi na základě živnostenských oprávnění, která spolek pro tyto účely získal.
Historie spolku
Občanské sdružení, které se na základě nového občanského zákoníku v roce 2014 transformovalo do právnické formy zapsaného spolku a ke svému původnímu názvu připojilo zkratku „z.s.“, vzniklo registrací stanov u Ministerstva vnitra ČR dne 14. 3. 2006 pod názvem „občanské sdružení Alternativa II“ (zkráceně též „OSA II“). Zakládající schůze sdružení se konala v podzemním krytu civilní obrany na pražském Břevnově a založeno bylo dvanácti osobami, toho času převážně z řad studentů středních a vysokých škol. Protože založené sdružení navazovalo z velké části svými cíli, filosofií, ale i personálně na sdružení s názvem o.s.Alternativa, bylo zakládajícími členy rozhodnuto, že nový subjekt bude tuto skutečnost ve svém názvu reflektovat tak, že ponese obdobný název, ke kterému se připojí římská číslovka „II“. Účelem nově založeného subjektu bylo v první řadě poskytnout všem zakládajícím členům společný právní rámec, pod jehož záštitou by mohli zakládající členové společně realizovat projekt MKJ (Mobilní Kulturní Jednotky), na jehož realizaci se chtěli všichni zakládající členi spolku podílet, jakož i touha vytvořit společný právní subjekt, pod jehož záštitou a hlavičkou by bylo možné v budoucnu maximálně svobodně realizovat rozmanité ideje, nápady a záměry členů spolku ve formě autonomních projektů. Jak se tento původní záměr podařilo rozvinout můžete posoudit ve fotogalerii spolku, či za pomoci aktuálně realizovaných spolkových projektů.
Spolkové cíle a záměry
Cíle ve sdružení vznikají jak na centrální úrovni v rámci představenstva a nejvyššího spolkového orgánu (globální koncepční a strategické cíle), jakož i na decentralizované výkonné úrovni v rámci jednotlivých autonomních projektů či spolkových klubů. Níže je uveden stručný výčet představenstvem vybraných cílů a záměrů spolku z jednotlivých organizačních složek sdružení. Vybrané cíle jsou seskupeny v chronologickém pořadí, a to na základě aktuální představy představenstva o tom, jak by případné úspěšné plnění jednotlivých dílčích cílů v rámci jednotlivých organizačních složek spolku mohlo vést až k plnění cílů a záměrů dlouhodobých / koncepčních.
Krátkodobé cíle
Střednědobé cíle
Dlouhodobé cíle (koncepční záměry)
Východisko spolkových záměrů:
"Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.”
V. H.
Občanské sdružení, které se na základě nového občanského zákoníku v roce 2014 transformovalo do právnické formy zapsaného spolku a ke svému původnímu názvu připojilo zkratku „z.s.“, vzniklo registrací stanov u Ministerstva vnitra ČR dne 14. 3. 2006 pod názvem „občanské sdružení Alternativa II“ (zkráceně též „OSA II“). Zakládající schůze sdružení se konala v podzemním krytu civilní obrany na pražském Břevnově a založeno bylo dvanácti osobami, toho času převážně z řad studentů středních a vysokých škol. Protože založené sdružení navazovalo z velké části svými cíli, filosofií, ale i personálně na sdružení s názvem o.s.Alternativa, bylo zakládajícími členy rozhodnuto, že nový subjekt bude tuto skutečnost ve svém názvu reflektovat tak, že ponese obdobný název, ke kterému se připojí římská číslovka „II“. Účelem nově založeného subjektu bylo v první řadě poskytnout všem zakládajícím členům společný právní rámec, pod jehož záštitou by mohli zakládající členové společně realizovat projekt MKJ (Mobilní Kulturní Jednotky), na jehož realizaci se chtěli všichni zakládající členi spolku podílet, jakož i touha vytvořit společný právní subjekt, pod jehož záštitou a hlavičkou by bylo možné v budoucnu maximálně svobodně realizovat rozmanité ideje, nápady a záměry členů spolku ve formě autonomních projektů. Jak se tento původní záměr podařilo rozvinout